Povaha

Ari Black, Blekýsek, Bleška. Jeho povaha se dá charakterizovat pár výstižnými slovy: než něco udělám, pořádně si to musím rozmyslet. Za vším hledá smysl, neplýtvá zbytečně energií, chová se dospěle a zodpovědně snad přímo od narození. Je to klasický introvert, nemá rád cizí lidi, nemá rád nové věci, má rád, když všechno má svůj řád. Miluje jídlo, miluje mě. Jsem s tímhle stvořením tak propojená, že to přesahuje normální chápání. Náš vztah časem upevnilo všechno, co mu zkřížilo životní cestu. Od mrňouse se mnou jezdil do práce (hraniční přechod), účastnil se jednání i pracovních porad, v obědové pauze jsme spolu obcházeli hraniční patníky, bydlel v mojí kanceláři. Zvládli jsme spolu pár veterinárních zákroků, narkóz a následné rekonvalescence, vždy v té nejtěsnější možné blízkosti. Jeho vztah ke mně byl od začátku tak silný, že byl problém uvést ho do narkózy pro něho stanovenou dávkou; tak velkou obavu měl ze ztráty kontroly situace a kontaktu se mnou. Jeho vztah ke mně byl tak silný, že na pracovišti těžce snášel moje povinné vítání s jinými kolegy, obzvlášť třeba potřesení rukou. Dodnes netoleruje, aby se mě někdo cizí dotknul. Jeho vztah ke mně je tak silný, že jeho důvěra ve mě je bezmezná. Z malé kuličky vyrostl ve velkého silného psa (51 kg, 68 cm) mohutné kostry a i on si v období puberty (asi v 7 měsících) musel vyzkoušet, zda právě nenastala chvíle pravdy, kdy by on mohl převzít velení v naší smečce. Moje velení. Konfrontace byla velice hlučná, plná hučení, hrdelního vrčení, rozšířených zorniček a rozrušeného vzdoru. Moje reakce byla blesková, také velice hlučná, nekrompomisní. Promáčkla jsem s ním blatník naší staré škodovky stodvacítky. Jsem si jistá, že v ten samý moment, co ho ovládla vzpoura, mu i došlo, že to byla totální blbost. Jsem si jistá, že ještě ten den, kdy jsme si takhle tvrdě museli zopakovat základní pravidlo soužití, by pro mě skočil do ohně. Jsem si jistá, že dnes by za mě položil život. Je zdravě sebevědomý, dominantní k cizím psům i bázlivým lidem. Má vysoce vyvinuté teritoriální cítění a v době, kdy jsme neměli oplocený pozemek se samostatně nevzdaloval. Má ovšem tak vyvinuté teritoriální cítění, že moc dobře věděl, kde je pomyslná hranice pozemku, a nesnesl, aby ji překročila i jen sousedova uprchlá ovce. V momentě, kdy bylo oplocení a brány hotové a stanovena tak jasná pravidla, co vše má na starosti střežit, výrazně přitvrdil v hlídacích projevech. Jakoby byl vděčný, že konečně dostal za úkol to, k čemu byl odjakživa stvořen - hlídat náš dvůr. Vždy tuhle vlastnost musíme mít na paměti, pro něj je naprosto přirozená a je na nás, abychom se chovali zodpovědně k lidem, kteří k nám vstupují. Lovecký instinkt v sobě má jako každá šelma, ale umí se skvěle ovládat. Už nemusím ani syknout a na louce zůstává nehnutě stát a soustředěně pozoruje vzdalující se zvěř. V přírodě se pohybuje bez vodítka i obojku, vždy na volno a jsem si jistá, že i přes různou vzdálenost, která nás může dělit, ho mám vždy pod kontrolou. V každé situaci se musím maximálně snažit být k němu spravedlivá, velice těžce nese i sebemenší křivdu. Po zlém se s ním absolutně nic nesvede, naprosto se zablokuje a spolupráce a ochota je na bodu mrazu. Jako trest je u něho zcela dostatečné zvýšit hlas. Ze všech svých sil se mi vždy snaží vyhovět a zavděčit, s očima plnýma lásky být u mě hodně blízko, mám pro sebe úplně otevřené jeho obrovské milující srdce. Vím, že u něho nás nemůže nikdo zastoupit v sebemenší péči. Cizí lidi netoleruje, na známé by bez naší přítomnosti určitě vyzkoušel kvíz "kdo že je tady pánem?" a jsem si jistá, že by vyhrál, protože umí vrhnout tak zabijácký pohled, že to každý soupeř raději vzdá. 

zpět - Úvodní stránka  zpět - NAŠI HOVAWARTI - plemeno, které by s vámi šlo do pekla  zpět - Ari Black